Pamětní kniha Pržna - 1. díl (1923-1963 (1990))

30. července 2010, 20:04 | Přepis 1. dílu prženské kroniky

Skenovaná verze

Letopisecká komise

Obecní zastupitelstvo zvolilo 22. října 1923 do letopisecké komise tyto členy: Tomáše Fišera, hutníka a chalupníka (č.8) a té doby starosty obce Pržna; Jana Hovjackého, hutníka a chalupníka (č.66), člena obecní rady; Františka Herota, rolníka (č.1), člena obecního zastupitelstva. Kronikářem byl jsem zvolen já, Rudolf Tyleček, místní rodák a od r. 1920 správce školy v Pržně.

Kronikář

Narodil jsem se 20. července 1888 v Pržně jako manželský syn rolníka a hostinského Tomáše Tylečka a jeho manželky Johanny, rozené Herotové. Funkce kronikáře ujal jsem se 1. listopadu 1923.

Popis obce dle stavu 1. XI. 1923

Obec Pržno leží na pravém břehu řeky Ostravice a je soustředěna po obou stranách okresní silnice vedoucí z Bašky do Frýdlantu. Plocha obecního obvodu činí dle záznamů pozemkové knihy 308ha 93a 43m2. Všech domovních čísel je 72, obyvatel dle sčítání lidu provedeného 15. února 1921 měla naše obec 536. Všechna stavení jsou přízemní. 46 je zděných, 5 polozděných a 21 dřevěných domků. V poli při potůčku Rzavém stojí dřevěný baráček synovce Fucimana, který si ho vlastnoručně postavil. Domeček je dřevěný a bez čísla. Školní budova číslo 50, zastávka železniční 54.

Zaměstnání obyvatelstva

V obci je osm rolníků s větší výměrou pole než 20 jiter. K těmto větším hospodářstvím patří též polnosti továrníka Landsbergra bydlícího ve Frýdku. Ostatní majitelé domků jsou jen zahradnící neb jen chalupníci, z nichž mnozí jsou zaměstnáni v železárských hutích „Ferrum" ve Frýdlantě, neb v hutích vítkovicko-ostravských neb uhelných jámách ostavsko-karvinských. Ženy skrovně vydělávají v textilních továrnách frýdeckých a místeckých. Při místní pile Františka Mališe je zaměstnáno 10-15 lidí.

Národnost

Pržno je česká vesnice. Není zde ani jednoho Němce a jen dvě rodiny polské, jeden Jihoslovan a jeden Ital. Proto bylo obyvatelstvo nadšeno státním převratem 28. X. 1918.

Legionáři

V odbojném vojsku našich legionářů sloužili z Pržna: Karel Mališ, naroz. 9. X. 1895 v Starých Hamrech; Josef Biloš, narozen 8.VIII. 1895 v Moravské Ostravě; František Hetek, naroz. 27. XI. 1895 v Lubně a Ludvík Paseka, naroz. 10. VIII. v Pržně. Nikdo z legionářů nepadl.

Náboženské vyznání

Obyvatelstvo je většinou vyznání římsko katolického, ale nesmýšlejícího klerikálně. Jsou šak zde i rodiny bez vyznání a českobratrské. Není zde ani jednoho Žida.

Politické rozvrstvení

Při obecních volbách v r. 1919 byly zde jen dvě politické stany: čs. soc. demokr. strana dělnická a republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu. Dle poměrného zastoupení dostala 1. strana 10 mandátů, 2. strana 5 mandátů v obecním zastupitelstvu. V r. 1923 konaly se opět obecní volby a tu byly již čtyři politické strany v obci: čs. soc. demokr. strana dělnická s 8 mandáty, republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu se 4 mandáty, čs. strana lidová s 2 mandáty a komunistická strana v Československu s 1 mandátem. Voleno opět dle poměrného zastoupení. Starostou obce zvolen opět Tomáš Fišer, zástupce čs. soc. demokr. str. dělnické. Je to první dělnický starosta, jsa sám dělníkem. Po prvé byl zvolen starosta v r. 1919.

Vodstvo

Podél východní hranice obvodu prženského teče potok „Bystrý", západně od toho potůček, který často vysychá „Rzavý" (rezavý poněvadž obsahují prženské sliny něco železa, které jako rez se v korytě toho potůčku usazuje). Těsně u vesnice teče „Potok", bývalá struha k plavení dřeva z hor. Západně od vesnice teče „Příkopa" též „Mlýnský potok" zvána (stal na něm kdysi mlýn Josefa Kaňoka, nynější to pila Františka Mališe, č.d. 10.) a na západní hranici teritoria prženského teče dravá řeka „Ostravice". Tato je v létě téměř vyschlá, v době podzimních dešťů a jarních oblev zhoubně rozvodněná.

Povrch pole

Pole jsou rovinatá a jen údolíčka jmenovaných potoků rovinu přerušují. Jediný kopec jest v Pržně. Jest to „Klopuše", která se vypíná v koutě stýkajících se hranic obcí Pržna, Lubna a Janovic. Nyní jest porostrá mladými stromky jehličnatými s listnatým podrostem křoví a bříz. Pole východně od „Potoku" leží značně výše než ta západně od něj a spadají srázně k „Potoku" jako jeho pravý břeh, proto se tomu svahu „Břehy" říká. „Břehy" jsou místy zalesněné.

Jména pozemků

Pozemky mezi potokem Bystrým a Rzavým jmenují se „v Bystrém", západně od Rzavého nesou název „v Rzavém". Pak jsou „Hlíny" a „na Břehu". Od potoka k vesnici se říká polím „pod Břehem" a západně od vesnice jsou „Kamenec".

Cesty

Hlavní cestou v obci je okresní silnice z Frýdku vedoucí přes Staré město, Bašku, Pržno, Frýdlant do Starých Hamer. Po obou stranách této silnice je rozložena obec Pržno. Naproti statku rolníka Felikse Gřunděla (č.d.46) odbočuje od okresní silnice stará obecní cesta „Náves" a jde souběžně s okresní silnicí ke školní budově. Zde ústí opět do okresní silnice. „Náves" je na několika místech neoprávněným zabráním a přihrazením k zahradám u ní ležících tak zúžena, že je obtížno použíti pro povozy. Stav této „Návsi" je chatrný a připomíná neošetřované cesty minulých věků, kdy cesty byly pastvištěm, cestou i potůčkem. Naproti hostinci Adély Roskové (č.d.51) odbočuje od okresní silnice obecní cesta k Lubnu. Je asi necelý km dlouhá a upravována z obecních příjmů. Krátká cesta spojující okresní silnici se zastávkou železniční je z části majetkem ředitelství ostravsko-frýdlantské dráhy, a z části obce Pržna.

Pomníky a kaple

U soukromé cesty k Hodoňovicím, naproti stodole továrníka Landsbergra stojí dřevěný kříž těsně u okresní silnice. Ve středu vesnice u této silnice stojí v zahradě Albína Matýska, řezníka, (č.d.12) dřevěná boží muka. Tam, kde odbočuje obecní cesta k Lubnu od okresní silnice stojí železný kříž postavený mým otcem, dlouholetým starostou obce Pržna. Dále k Lubnu na obecní cestě naproti statku rolníka Františka Herota (č.d.1) stojí zděná boží muka s obrazem anděla strážného s čertem. V Bystrém pod Klopušou postavil ve své zahradě Josef Drabina, tesař (č.d.52), veliký dřevěný kříž. V zahradě vdovy Marie Žižkové (č.d. 56) u okresní silnice stojí menší dřevěná muka.

Zrušená kaple

V roce 1911 byla zbořena v zahradě Karla Zamarského, kováře (č.d.14), zděná kaple. Tato byla zvonicí a shromaždištěm i východištěm místních procesí. Po postavení kostela stala se zbytečnou. Rovněž byla zbořena zděná boží muka, která stála nedaleko zničené kaple na západní straně u okresní silnice, kde odbočuje cesta k pile Františka Mališe (č.d.10).

Mosty

Okresní silnice vede přes tři mosty. První je za hostincem č.51 a druhý asi 25 kroků za ním přes „Mlýnský potok". Oba jsou klenuté z kamene. Třetí jest kamenný přes řeku „Ostravici" a byl vystavěn v r. 1911. Předtím stál tam dřevěný most. Směrem proti proudu nad tímto mostem je jez zvaný „stav". Z levého břehu přiléhá do „Ostravice" nad jezem „valcverská příkopa" (valcverk = válcovny frýdlantské) a na pravém břehu odtéká z „Ostravice" nad jezem „Mlýnský potok". Železniční trať přetíná „Ostravici" po železném mostě a severně od toho „Mlýnský potok" po betonovém můstku.

Význačnější budovy

V obci je česká obecná škola jednotřídní s definitivní pobočkou, kostel se hřbitovem a márovnou, železniční zastávka, hasičské skladiště. Školní budova byla postavena v letech 1871-72, kostel 1910-1911, zastávka 1874, hasičské skladiště 1905.

Úřady a spolky

Na Pržně máme četnickou stanici, na niž jsou ustanoveni 4 četníci. Pak je zde poštovna, pod správou poštovního úřadu ve Frýdlantě. Došlé dopisy, noviny aj. se roznáší dopoledne poštovním poslem a odpoledne opět se k odeslání určené dopisy aj. odesílají. Také máme v obci naproti školní budově prodejnu nákupního družstva „Budoucnost" č.104, hasičský spolek, spořitelní a záloženský spolek pro Pržno, Hodoňovice a Bašku, hospodářský spolek, drenážní družstvo, hospodářskou váhu, která je majetkem hospodářského spolku a rybářské družstvo.

Železnice

Železniční zastávka, malá, je nadprůměrně používána. Denně jezdí 13 vlaků osobních k Frýdku a 14 vlaků osobních k Frýdlantu. Zastávky využívají obyvatelé z Pržna, Lubna, Janovic a Bystrého, Krásné (Mohelnice), Hodoňovic, Metylovic, Lhotky i (Palkovic) Kozlovic. O nutné rozšíření této zastávky tyto obce usilují. Nákladních vlaků jezdí denně k Frýdku 3 a k Frýdlantu také 3.

Elektrické osvětlení

Značná část domů již zařízeno elektrické osvětlení. Proud dodává pila Františka Mališe a pila Jana Gřunděla v Metylovicích. Přes prženské „Břehy" jde elektrické vedení z Moravské Ostravy k Frenštátu, které náleží společnosti pro elekrisaci Moravy a Slezka se sídlem v Moravské Ostravě. Avšak v Pržně se toho proudu nevyužívá poněvadž tato společnost žádala jen na zařízení sítě v obci příspěvek 160.000 - 240.000 Kč.

Statistická data

K doplnění obrazu o naší obci uvedu několik statistických dat rovněž dle stavu ze dne 1. listopadu 1923.

 

  1. Obecní knihovna čítá 195 knih vesměs vázaných, z toho je 100 svazků zábavných, 81 poučných a 14 časopisů. Knihovna je umístěna ve školní budově v třídě a knihy se půjčují bezplatněkaždý pátek od 18. - 20. hod. a v zimě od 17. - 19. hod.
  2. Obecná škola: Od r. 1920 dne 1. září je zde (--- něco ---) při jednotřídní škole. V I.A třídě bylo 1.XI. 1923 34 dětí, v I.B třídě 45 dětí. Učitelská knihovna čítá 75 svazků, žákovská knihovna 82 svazků. Správa školy vlastní Alšovo loutkové divadlo a odebírá a v třídě vyvěšuje pto žáky 5 dětských časopisů (Mládí, Zdraví Lidu, Měsíčník dorostu čs. červeného kříže, Mladý svět a Vůdce dorostu).
  3. Divadla: V obci jsou 3 divadelní jeviště. Jedno je majetkem politické strany čs. sociál. demokratické, druh patří hostinské Adéli Roskové a třetí sdružení „Besídce vemkovského dorostu pro Lubno a Pržno".
  4. Obecní účty a rozpočty: Obecní rozpočet na r. 1924 vykazuje 8.417 potřeby a jen 2.910 úhrady. Schodek 5.507 se kryje povolenými přirážkami 45% k přímým daním pro potřeby obecní, pak 64% přirážkami k domovní a činžovní dani a 137% k přirážk. K ostatním přímým daním pro účely školní, a 7% přiráž. k přímým daní pro účely kostelní.

Obecní účet vykazuje:

 

příjmů:

obecních

27.819,69

a vydání:

30.623,96

 

školních

8.283,18

 

 

5.489,59

 

 

kostelních

2.421,58

 

 

1.309.50

 

 

chudinských

4.007,77

 

 

3.075,64

 

 

úhrnem

42.532,22

 

40.498,69

Obchody a řemesla

V obci máme 2 obchody se smíšeným zbožím a 1 družstevní prodejnu „Budoucnost", pak 2 hostince, 2 kováře, 1 řezníka, 2 koláře, 1 stolaře, 1 klempíře, 1 malíře a natěrače, 2 obuvníky, 1 krejčího, 1 pilu s parním pohonem a současným obchodem s dřívím a 1 obchodníka s tříslem.

Tolik uvádím budoucím k poznání nynějšího stavu obce a posouzení dalšího rozvoje Pržna. Poukazuji též na školní kroniku, v niž jsou zaznamenávány události školy se týkající. O událostech v době starší psal zdejší příslušník Martin Plucnara, chalupník č.d.42. Tato pamětní kniha jeho nese nápis „Dronika" a má, co se týče místních poměrů, dosti přesné záznamy. Ovšem jako prostý písmák posuzuje události světové z hlediska prostého venkovana.

Rud. Tyleček, kronikář

 

Běžné události

r. 1923

Požár

V noci ze 23. na 24. října vznikl požár v přístavbě (chlívky, dřevna a záchody) četnického stanoviště, č.d.53 a zasáhl i chlév, stodolu a kůlnu vedlejšího statku Roberta Goly, č.d.21. Dřevěná přístavba č.53 i polodřevěný chlév, stodola i kůlna č.21 shořely. byl prudký severozápadní vítr, přece se podařilo oheň lokalisovati. Hasičských a záchranných prací se zúčastnily hasičské sbory z Pržna, Hodoňovic i Frýdlantu, jakož i obecenstvo. Příčinu vzniku požáru se nepodařilo vypátrati.

Rud. Tyleček, kronikář

r. 1924

Tuhá zima

Od 21. prosince minulého roku trvá tuhá zima a sníh od toho dne ležel do 2. března t.r. Po celou tu dobu jezdilo se na saních. Tak trvalé zimy bez přerušení již dlouho nebylo. 2.III. nastala obleva, avšak 7.III. opět sněžilo velmi silně a 21.III. nastala obleva, avšak 30.III. a 12.IV. sněžilo opět. Jarní práce se tím značně opozdily.

Pak následovalo deštivé jaro s četnými bouřemi i průtrží mračen.

Průjezd presidenta republiky

25. června v 16 hod. 47 min. projel zdejší tratí zvláštním rychlíkem od Frýdku k Frenštátu p. president republiky T. G. Masaryk. Zastávka a trať v délce 80m byla ozdobena břizami a smrčky s guirlandami v národních barvách. Četné budovy v obci byly ozdobeny státními vlajkami a prapory. K uvítání p. presidenta se dostavily na zastávku školní děti z Pržna, Lubna a Janovic, hasičské sbory s Pržna a Janovic, obecní zastupitelstva z Pržna, Lubna i Janovic, děvuchy v národních krojích a četné obecenstvo. P. president zanechal hluboký dojem v přítomných.

Úprava obecní cesty k Lubnu

V květnu a červnu byla upravována a válcována okresní silnice. Obec při příležitosti upravila a válcovala svou cestu k Lubnu, majíc k dispozici bezplatné používání parního válce okresní silniční správní komise pro Frýdecko. Zájemníci z Lubna i Pržna poskytli k úpravě této obecní cesty bezplatně povozy. Hotově vyplatila obec na úpravu 2.519.90 Kč.

Drenáž

Na podzim toho roku započato s drenážováním mokrých polí. Ustavilo se drenážní družstvo, které pomocí státní subvence drenáž v rozsáhlé míře řídilo.

Rud. Tyleček, kronikář

r. 1925

Počasí

Zima byla velmi mírná, vzdor tomu bylo jaro velice nepříznivé a práce polní i zahradní se zpozdily. Chladné a deštivé léto následovalo. Pro včelaře byl tento rok docela nepříznivý jak na snůšku tak na rojení. Úroda sena byla podprůměrná, rži střední, pšenice podprůměrná, ječmene střední, ovsa průměrná a brambor slabá, neboť hnily. První sníh padal 24. listopadu.

Školní pozemek

Správce školy, starosta obce a předseda místní školní rady pracovali usilovně o postavení nové školní budovy. Získáním státní i zemské subvence umožnilo se uskutečnění toho plánu. 13. července t.r. bylo stavební místo pro novou školu komisionelně schváleno. Pozemek ve výměře 44a 43m2 byl zakoupen od rolníka p. Frant. Kotka, č.d.6 za 19.000 (tj. devatenáct tisíc korun čs.) a placení všech daní a poplatků. 1m2 stal 4 Kč 27hmimo daní a poplatku, což je na tu dobu slušná cena. Platí se za měřici malou (20a) 2.000 až 8.000 dle jakosti půdy a místa. Odkoupený pozemek měl šířku 29m a sahal od okresní silnice po „Mlýnský Příkop" a měl tvar lichoběžníka. Poněvadž šířka 29m nedostačovala, vyměněna západní část ve výměře m2 s rolí p. Frant. Mališe, majitele pily č.d. 10, ležící severně od školního pozemku v šířce 5m a výměře m2. Po této přízni-vé změně školní pozemek 44a 28m2. Podél „Mlýnského příkopu" p. Frant. Mališ (ne jeho nástupci) na škol. pozemku v šířce 2m služební právo přechodu, (--- slovo nelze přečíst ---), převozu trakařem (ne vozem). Škola opět služební právo na „Mlýnském příkopu" a to: přístupu, používání ke koupání, zřízení potřeb ke koupání pokud hráz nepoškozují.

Hasičská vížka

1. srpna byla dostavěna vížka u hasičského skladiště, což bylo veřejně oslaveno.

Povodeň

2. a 3. srpna byly prudké lijáky s vichřicí a způsobily povodeň. Ostravice se rychle rozvodnila, vystoupila z břehů a odplavila v Ostravici mnoho dřeva uloženého při břehu, které nebylo možno pro rychlý vzestup vody odkliditi. Obyvatelé Pržna zachytili mnoho toho dřeva a někteří tolik, že ho odváželi na žebřinových vozech. Po povodni obcházela komise (starosta obce, strážmistr, hajný z Ostravice) a odhadovali zachycené dřevo. Kdo chtěl mohl ho odkoupiti za zlevněnou cenu, což všichni učinili (1m3 měkkého za 10 Kč, tvrdého za 20 Kč).

Plán školy

30. září byly schváleny zem. školní radou plány pro novostavbu školy a bytu. Škola bude dvojtřídní. Plán vypracoval za 1.200 stavitel a architekt p. Ludvík Jaroš ve Frýdku.

Volby do Národního shromáždění

15. listopadu konány volby do Národního shromáždění. Volební místnost byla v hostinci pí. Roskové a to pro volbu do poslanecké sněmovny ve vedlejší místnosti, kde stává jeviště, a do senátu v kuchyni. Nálevna sloužila za čekárnu. Lihové nápoje se neprodávaly. Do poslanecké sněmovny volilo 145 mužů a 158 žen = 303 osoby. Do senátu volilo 251 osob. Výsledek byl:

Jméno strany

Počet hlasů

Do posl. sněmovny

Do senátu

1.

Strana občanská

1

-

3.

Strana čs. agrární konserv.

-

4

5.

Strana čs. sociál. demokratická dělnická

124

99

8.

Strana živnostensko-obchodnická

20

18

12.

Strana národní práce

3

3

15.

Strana čs. komunistická

33

24

20.

Strana národní demokracie

1

1

21.

Strana čs. socialistů

10

6

22.

Strana republikánská zeměděl. lidu

62

51

23.

Strana neodvislých komunistů

1

1

26.

Strana lidová (klerikální)

48

44

 

Neplatných hlasů

1

-

 

Úhrnem:

304 os.

251 os.

Různé

  1. Z chudinského fondu rozděleno na vánoce místním chudým 610 Kč.

  2. Obecní rozpočet na rok 1926 obnáší potřebu:

    obecní (stavba školy)

    283.010 Kč

    školní

    12.395 Kč

    kostelní

    550 Kč

    chudinskou

    230 Kč

    úhrnem:

    296.185 Kč

     

    a úhradu:

    obecní

      286.929 Kč

      schodek:

      9.256 Kč

     

    Přirážky pro krytí schodku byly povoleny pro:

    1. školu: 64% k dani činžovní, 280% k dani výdělkové hlava II a 600% k ostatním povinným výdělkovým daním.

    2. kostel: 30% k domov. a činžovní dani

    3. obce i chudinství: 120% k ostatním daním

       

  3. Knihovna obecní čítá 31.XII.1925

    153 zábavných knih

    112 poučných knih všechno vázáno

    a 14 časopisů

    úhrnem 279 knih

     

    Čtenářů bylo 38 a přečetli v r. 1925 610 záb. 41 poučných a 7 časopisů. Žádná kniha nebyla ztracena, 4 byly poškozeny.

  4. Obecní lékárničky bylo použito v 8 případech. Převážně to byla poranění a popálení.

  5. K odvodu šlo 17 mladíků a odvedeni byli 3 mladíci.

  6. První radiovou přijímací stanici si zřídila v Pržně pí. Adéla Rosková, hostinská č.51 a to čtyřlampovku.

  7. Právo honiti zvěř vydražil p. Josef Žižka, obchodník z Hodoňovic (okr. Místek) za 1.300 ročně a to na dobu od 1.I.1926 do 31.XII.1933. Dříve se platilo za toto právo 373 místnímu roníku, úředně ho vydražili za 1.119 Kč.

  8. Obvodní lékař p. Jaroslav Malý z Frádlantu prohlédl v březnu všechny školní děti a zjistil z 66 jen 4 zdravotně vadné (rachitis, nervosa, 2 srdeční vady). Není ani jednoho případu kožní nemoce neb otevřené tuberkulosy plic.

  9. Dřevěných domků je na Pržně 22 a mají tato domovní čísla: 5. (František Majerek), 7. (Ignác Vančura), 9. (Jan Šigut), 15. (Matěj Šrubář), 19. (Jan Nezhoda), 20. (Josef Janeček), 21. (Robert Gola), 22. (Anna Zamarská), 28. (Jan Hrtoň), 29. (Antonín Uherek), 31. (Ignác Žídek), 35. (Martin Vochala), 36. (Bedřich Urbančík), 38. (Barbora Kolářová), 39. (Johanna Fucimanová), 41. (Josef Šálek - bylo zrušeno), 42. (Martin Plucnara), 47. (Marie Heidrichová), 48. (Barbora Herotová), 56. (Marie Žižková), 63. (Jan Biloš) a domeček v poli na pozemku Josefa Pracháře č.d.17 patřící Ignáci Fucimanovi, nádeníku, který sám si jej vystavil. Domek nemá čísla poněvadž není úřady kolaudován.

    Polodřevěné jsou domky: č.11. (Řehoř Žídek), č.26. (Tomáš Fuciman), č.43. (Jan Pavelek), č.69. (Vojtěch Pavlok) a č.33. stodola bez obývacího domu (A. Landsberger).

    Ostatní stavení jsou zděná.

  10. Ceny družstevním obchodě „Budoucnost" dne 31. prosince 1925 za 1 kg:

mouka pšeničná č. 0

3,50 Kč

homolový cukr

4,80 Kč

sekaný cukr

4,90 Kč

kostkový cukr

5 Kč

slanina

18 Kč

sádlo

16 Kč

hrách naloupaný

4,50 Kč

kroupy

3 5,50 Kč

čočka

6,50 Kč

kukuřice

1,60 Kč

kukuřice šrotovaná

1,80 Kč

mýdlo „Schicht"

8,80 Kč

mýdlo „V.D.P"

8,40 Kč

mýdlo „Owen"

8 Kč

krupice pšeničná

3,80 Kč

režná mouka I.A

2,40 Kč

režná mouka chorá

1,70 Kč

kaše pohanská

3,60 Kč

otruby pšeničné

0,90 Kč

oves

1,50 Kč

fazole strakaté

3 Kč

švestky sušené

7,20 Kč

skořice mletá

35 Kč

bobkové listí

12 Kč

majoran

50 Kč

česnek

14 Kč

povidla

7 Kč

ořechy vlašské

6 Kč

tuk „Vittello"

18 Kč

tuk „Ceres"

14 Kč

káva žitná sladová

5,20 Kč

cibule

1,80 Kč

mák

11 Kč

jablka

2,80 Kč

sůl bílá mletá

1,90 Kč

sůl červená dobytčí

0,90 Kč

rýže drobná

3,40 Kč

rýže hrubá

4,20 Kč

káva 0

40 Kč

pepř

25 Kč

kmín

16 Kč

brambory

55 Kč

perník

7 Kč

marmeláda

7,60 - 15,60 Kč

hrozinky

20 Kč

kamenné uhlí

25 Kč

pivo 10% - litr

3 Kč

pivo 12% - litr

3,60 Kč

čistý líh - litr

40 Kč

líh na pálení - litr

5 Kč

petrolej - litr

1,70 Kč

 

a za kus:

cikorka „Frank"

1,90 Kč

cikorka „V.D.P."

1,80 Kč

citron

0,60 Kč

zápalky

0,20 Kč

nízké papuče dětské

18,50 - 20,50 Kč

nízké papuče veliké

22 - 26

pracovní boty

62 Kč

štětka na bílení

12 Kč

obyčejný bič

1 Kč

kartáč rýžový

2,50 - 4

koště

5 - 6,50 Kč

velká špulka nití č. 40 - 50

6,50 Kč

malá špulka nití č. 20 - 40

1,80 Kč

malá špulka nití č. 40 - 50

2,20 Kč

jehla

0,05 Kč

sešit s 12 listy

0,40 Kč

 

 

  1. Novostavby

    Domky v r. 1925 postavili: Frant. Mališ (vilu) č.83., Jan Gřunděl č.76., Al. Zamarský č.79., František Pavlasek č.80., Štěpán Janeček č.81., Jan Trefil č.82.; Pržno všech domovních čísel 83. K dřevěnému domku č.35. přistavil zděný domek pod tímtéž číslem majitel Petr Gurecký.

  2. Místní spořitelní a záloženský spolek pro Pržno a Hodoňovice se sídlem v Pržně měl dle stavu ze dne 31. prosince 1925:

    členů: 103

    vkladů v r. 1925: 182.113,86 Kč

    vkladů celkem: 585.098,38 Kč

    zápůjček v r. 1925: 272.138 Kč

    zápůjček celkem: 534.289,97 Kč

  3. Statistika včelařů dle 31. prosince 1925:

    včelařů bylo: 5

    a mají: 24 včelstev zazimovaných.

  4. V minulém roce byla v Pržně založena dělnická tělocvičná jednota se sídlem v hostinci pí. Adély Roskové. letní cvičiště najmuté u „Mlýnského Příkopu" na kamenci p. Frant. Kopce, roln. č.23. Spolek značku D.T.J. Spolek byl založen v r. 1924 na podzim, činnost projevil však letos.

Tomáš Fišer

Rudolf Tyleček

starosta

kronikář

 

Jan Hovjacký

 

opravil: Tyleček Rudolf, kronikář

 

 

 

r. 1926

Subvence na školu

Obec získala na stavbu školy státní subvenci 50.000 a zemskou subvenci rovněž 50.000 Kč.

Stavba školy

V březnu vypsána byla soutěž na stavbu školy dvojtřídní s bytem pro nadučitele dle plánu zhotoveného stavitelem a architektem p. Ludv. Jarošem z Frýdku. Došlo 10 nabídek od stavitelů a to z Frýdku od: p. Jana Pohla, p. Ludvíka Jaroše, p. Jachima Fischera; z Místku od: Ferd. Hladkého, Jana Klemy, Jaro Čermáka; z Frýdlantu od: Juliuse Vysloužila; z Ostravy od: Karla Gajovského a Fr. Nestrašila z Frýdku a ze Svjadnova od Aloise Tylečka. Nejnižší nabídka byla 245.205,30 a nejvyšší 290.021,68 Kč. Poněvadž nejnižší nabídka byla od stavitele Němce zadána stavba za 257.664,02 projektantu plánu p. Ludv. Jarošovi, který jako český stavitel byl mezi oferenty na druhém místě. Toto usnesení obecního zastupitelstva bylo jedmomyslné. Jen jediný člen obec. zastupitelstva za stranu komunistickou nebyl ve schůzi přítomen a dodatečně tento projev národního cítění kritisoval. Obecním zastupitelstvem zvolena k vedení dozoru stavební komise: pp. Tomáš Fišer, starosta, Řehoř Žídek, předseda místní školní rady, František Mališ, člen obecního zastupitelstva a Rudolf Tyleček, správce školy. Se stavbou počato 2. května. Velikou zásluhu o solidnost stavby starosta obce, p. Tomáš Fišer, který vedl neúnavně přísný dozor nad stavbou, by byla řádně provedena.

Lávka přes Ostravici

Obec Metylovice, Lhotka a Kozlovice si přály postavení lávky přes Ostravici níže železničního mostu, přes nějž lidé do a z tamodtud chodili na zastávku železniční. Přechod však se pokutuje. Obcházením na okresní silnici činí se veliké kolo. obě země Morava i Slezsko poskytly subvenci 6.000 a 3.000 Kč, neuskutečnil se projekt, poněvadž obce se nedohodly o na připadající části úhrady a Pržno nemá na této lávce téměř zájem.

Cesta k Lubnu

Na podzim započato s úpravou obecní cesty k Lubnu. Úpravu provádí okresní silniční správní komise z Frýdku, postupně od Lubna počínaje. Po úprav převezme tuto obecní cestu okr. silniční správní komise za silnici okresní. Obecní cesta je široká 3m a dlouhá na 700m. Nová okresní silnice bude široká 7m a se zákopy po obou stranách 10m. Úprava se provádí z Pržna do Krásné v délce 4.930km a rozpočteným nákladem 930.000 Obec Pržno přispěti 15% nákladu svého silničního úseku což činí asi 25.740 Kč. Při úpravě bylo značbě ubráno půdy z břehu Herota Frant., rol. č.1. Břeh byl porostlý listnatými i jehličnatými stromy a musel býti napřed vykácen. Na hranici lubenské vyúsťoval „Plavařský Potok" z Ostravice a tekl pod zmíněným břehem. Místo vyústění nese dosud název „Mříže", keré za činnosti „Plavařského Potoku" tam byly zřízeny a zachycovaly plaené dřevo na ostravici, které se odplavovalo do „Plavařského Potoku". Později byly „Mříže" zasypány a upravena přes obecní cesta k Lubnu.Při letošní úpravě této cesty nalezeny hladce tesané kameny (pískovcové), takže bylo možno po odklizení hlíny a droly zříti úplně zachovalou část „Mříží". Kámen byl vyzvednut a bude ho jinde použito.

Počasí

R. 1926 byl velice deštivý po mírné zimě bylo pozdní jaro a deštivé. Rovněž i léto bylo chladné a deštivé. Podzim byl dlouho mírný a krásný. První sníh na Lysé bylo viděti teprve 27.listopadu a u nás sněžilo teprve 2. prosince.

Různé

Nakažlivé nemoce: V květnu a červnu silně se rozšířiy spalničky v listopadu a prosinci neplané neštovice (z 42 dětí I.A tř. Ochuravělo 18). Všechny děti ozdravily.

Včelařství: Tento rok byl pro včelstvo nejnepříznivější v tomto století. Na Pržně zůstalo stejně jako loni 5 včelářů a zazimovali jen 21 včelstev.

Tomáš Fišer

Rudolf Tyleček

starosta

kronikář

 

Jan Hovjacký

Frant. Herot

Pokračování příště. Asi příští týden.